Základy dnešní doby hledejme v antice

Antika tvoří základ evropské vzdělanosti a kulturních dějin. Toto období započalo okolo 8. století před naším letopočtem v Řecku. Díky příznivým geografickým podmínkám se zde vytvářela osobitá kultura, která později ovlivnila celou Evropu.
Caesarova socha v Římě

Od dob nejstarších vznikaly znaky používané pro komunikaci, z nichž se později vyvinulo písmo. S písmem se úzce souvisela i vzdělanost, literatura a řečnictví. Za nejstarší doklad tehdejšího básnictví jsou považovány Homérovy dva eposy Ilias a Odyssea, které vychází z pověsti o trojské válce. Vystupují zde bohové, lidé obdaření božskými schopnostmi a další mýtické bytosti. Bohům byly přisuzovány nadpřirozené schopnosti a řídily lidský osud na zemi. Později se rozvinulo divadlo, v němž všechny postavy ztvárňovali pouze muži. Hry byly tvořeny na principu jednoty místa, času a děje. Z tohoto období nelze opomenout Sofoklovu trágédii Král Odipus nebo Euripidovu Médeu. Dalším nově vznikajícím žánrem byly Ezopovy bajky. Už tehdy dokázal vytvořit dílo, kde zvířatům byly přisouzeny lidské vlastnosti. Lidé si byli dobře vědomi, co znamená zrada, závist, intriky, žárlivost nebo lest.

Velký rozvoj zaznamenalo i sochařství a stavitelství. Pro stavby se používaly klasické tři řády sloupů a mezi nejvýznamnější výstavby vytvořené pro veřejnost patřily divadla a sportovní stadiony. V sochařství se dbalo na ideální krásu a symetrii, předlohou bylo často nahé lidské tělo vystaveno na odiv bohům.
Dnešní olympijské hry

Byl uctíván kult ideálního člověka, tedy fyzicky i duševně dokonale krásného. Kromě vzdělání se tedy dbalo i na tělesnou aktivitu. Řekové se věnovali tanci a věřili, že pohybové schopnosti nám vnukli bohové jako dar. Slavnou předlohou pro dnešní olympijské hry se staly antické hry konané v Olympii. Muži soutěžili v několika disciplínách, které jsou podobné těm dnešním, např. v běhu, hodu diskem nebo skoku do dálky.

Nemírně důležitou roli hrála filozofie a věda. Dávní myslitelé jsou považováni za zakladatele moderního myšlení a předchůdce dnešní astronomie, geometrie, matematiky a dalších vědních disciplín. Někteří z nich už tenkrát byli schopni předvídat, že země je kulatá. Za „otce medicíny“ je považován moudrý a vážený lékař Hippokrates, který snažil se zjistit příčinu nemoci a zamezit jí. Lékaři dodnes skládají Hippokratovu přísahu, v které se zavazují k dodržování etického kodexu spojovaného s výkonem jejich povolání. Dalším významným myslitelem byl Pythagoras, němž pojmenovaná Pythagorova věta, která definuje v pravoúhlém trojúhelníku délku třetí strany.

Po vzoru Řeků kopírovali Římané systém rozvoje vzdělání a kultury. Nejvýznamnější římským panovníkem byl bezesporu Caesar. Vynikal jako odvážný vojevůdce, schopný politik a řečník.

Antika zasáhla do všech oblastí umění a vědy a předurčila vývoj celé Evropy. Lidé přišli na několik užitečných vynálezů jako je např. řecká zápalná směs, která dokázala hořet i pod vodou a sloužila jako obrana před námořními útoky. Dodnes nás fascinuje, kolik znalostí měli lidé před tolika lety.